Petr Pechek je český atlet a maratonec, který již několik let patří ke stálicím české běžecké scény. Několikanásobný mistr ČR v maratonu umí kvalitně zaběhnout i vrchy a krosy, nicméně jeho hlavní disciplínou zůstává maraton, kde jako jeden z mála pravidelně běhá časy kolem 2:20.
Cesta Petra Pechka ke sportu a běhu byla poměrně jednoduchá. Běhá totiž celá jeho rodina, a tak ho k tomuto sportu velmi rychle vedli rodiče. Osobní maratonský rekord svého otce Františka (2:19) se sice Petrovi již podařilo překonat, inspirací mu může být ovšem stále. Pechek senior totiž i po padesátce uměl maraton za 2:35! Kromě otce běhá kvalitně i Petrova mladší sestra a celá širší rodina. Je tedy jasné, že běh je u Pechků rodinným sportem číslo jedna. Přesto se sám Petr k vytrvalostnímu závodnímu běhu dostal až na střední škole, do té doby se závodně věnoval lyžování, které mu ovšem dalo solidní vytrvalecké základy.
V průběhu několika let se Petr dostal až do té nejužší české atletické špičky. Svoje kvality poslední roky dokazuje především na maratonských distancích. Na 10 km mu na ty úplně nejrychlejší chybí rychlost, ovšem na půlmaratonu již prohání ty nejrychlejší. O tom svědčí i jeho osobní rekord 1:06:31, kterým v roce 2012 vyhrál prestižní Wien Halbmarathon.
Královskou disciplínou ovšem pro Petra zůstává maraton. To dosvědčují statistiky z největšího maratonu u nás – Prague International Marathonu, který se pravidelně běhá jako Mistrovství republiky. Při všech 7 startech v Praze byl Pechek na stupních vítězů v rámci MČR a třikrát dokonce slavil titul Mistra ČR!
Svého osobního maratonského rekordu dosáhl při svém vítězství v Praze v roce 2011, kdy o minutu porazil Roberta Krupičku a cílovou pásku protnul kvalitním časem 2:18:26.
Petr Pechek se ovšem nezaměřuje čistě na silniční závody. Velmi dobře umí zaběhnout i krosy a nevyhýbá se ani horským maratonům. Pravidelně se také účastní běhů do vrchu, což je disciplína, ve které Petr několikrát reprezentoval ČR na zahraničních závodech. Zároveň se pravidelně účastní českého poháru v běhu do vrchu, kde se s ním vždy musí počítat na stupních vítězů.
Zdroj: www.svetbehu.cz